Martin Chodúr: Ako som schudol 10 kíl? Návod je jednoduchý!

Martin Chodúr: Drobili a lámali sa mi zuby, dnes mám korunky

Martin Chodúr: Každý týždeň pečiem chlieb, je to zázrak

Ako superstarista ste v roku 2009 mali medzierku medzi zubami. Kam sa podela?

Máte dobrý postřeh! Měl jsem potíže se zuby od dětství. Drolily se mi a lámaly. Dokonce jsem měl problém s prasklým zubem i počas soutěže. Tehdy to byl problém, neboť soutěž probíhala v Bratislavě a můj zubař byl samozřejmě v Ostravě. Po soutěži jsem si tedy nechal na zuby nasadit korunky, aby se zpevnily. Mimo estetický dojem, byl tedy hlavní důvod zdravotní. &nbsp;Jeden moc šikovný pražský zubař mi celou pusu dal do pořádku.

Istou „daňou“ za slávu je, že vás ľudia na verejnosti spoznávajú. Pristavujú a oslovujú vás v obchode, na ulici? Nie je to únavné?

Ano, to se stává. Někdy jsou ta oslovení příjemnější, jindy méně. Já to beru jako poctu, že mě někdo v dnešní převážně anonymní době pozná a cítí potřebu mě nějak oslovit. Spíše mám starost, abych někoho svojí reakcí nezklamal. Člověk vždycky nemá čas na focení, nebo na povídání i když by chtěl vyjít vstříc. Zvláštní je, když se lidé chovají k někomu veřejně známému tak, jak by je ta osoba nemohla vidět, nebo slyšet. Různá zvolání "Hele, to je Chodúr". Člověk si pak připadá, jako věc.

Hezky o tomto zvláštním jevu píše Umberto Eco, který to vysvětluje tím, že pro člověka, který zná nějakou osobu jen z televize, je skutečná existence té osoby nepochopitelná. Zkrátka potkává ho u sebe v obýváku třeba každý týden pomocí televizní obrazovky a chová se k ní tak, jako by i to živé setkání bylo pouze zprostředkované přes obrazovku. Není to ale nic hrozného, nebo deprimujícího. Jsem vděčný za to, že právě díky těmto lidem se můžu živit tím, co je mi nejpřirozenější - hudbou.

Baví vás vraj pečenie. Zvyknete piecť aj vianočné pečivo?

Každý rok něco upečeme. Teď mi pomáhá náš malý syn Martínek. Nepečeme cukroví moc, protože pečou také obě babičky a také na koncertech spoustu cukroví každý rok dostanu. Nicméně je pěkné si něco upéct jako rodina. Loňský rok byl ale opravdu náročný co se týká koncertů. V listopadu a prosinci jsem zpíval téměř každý den. Člověk si jednoduše musí umět udělat čas. Stojí to za to! Člověk nemůže nikdy litovat času, který věnuje dítěti a rodině. V tom totiž tkví ten opravdový život. Kromě cukroví peču také na vánoce vánočku (která doufám ale není pro kočku :-D) a pečivo.

Čo ešte rád varíte či pečiete?

Každý týden domácí chléb z žitného rozkvasu. To je takový malý zázrak. Jen mouka a voda se solí a jaká je z toho dobrota! Myslím, že to je jedno z nejkrásnějších našich národních dědictví - počítám samozřejmě i Slovensko. Nikde jinde takový chléb nedělají. Určitě ne tak dobrý! Jinak je mi celkem jedno co vaří, nebo peču. Baví mě postupovat podle návodu - receptu. Je to takový odpočinek od běžného života, kdy žádný návod není možný a člověk vesměs hádá a typuje a doufá, že se rozhodne správně.

Aký je váš vzťah k športu? Máte na neho čas a chuť?&nbsp;

Upřímně nemám čas, ani chuť. Respektive nemám chuť si udělat čas. Je to něco, co už dlouhodobě plánuju, ale zatím nemůžu přijít na sport, kterému bych se chtěl věnovat. Baví mě jezdit na kole po horách, ale to je pro mě spíše zábava než skutečný sport. Také se snažím často chodit pěšky. Určitě chci do budoucna najít sport, ktrému bych se mohl aktivně věnovat těch 45 minut denně. Ideálně nějaké cvičení. Nicméně joga mě moc nebaví a chodit do posilovny mi příjde jako ztráta času. Ideální by pro mě byla nějaká rozumná sestava cviků, kterou můžu pravidelně cvičit doma. Musím se na to zaměřit, neboť cítím, že je to velice důležité.

Pred časom ste schudli 10 kíl. Ako sa vám to podarilo?&nbsp;

V životě neexistuje žádný návod. Každý den na nás útočí spousta informací a většina z nich je zmatečná, nebo úplně chybná. Je na každém z nás aby se v životě zorientoval a "sokratovsky" poznal sám sebe. Já jsem vyrůstal s nepříliš dobrými stravovacími návyky. Problém nebyl, že jsem jedl moc, ale naopak, že jsem jedl příliš málo. Tělo se pak dostane do "krizového" modu a začne si vše ukládat. Je těžké přijít na tento konkrétní problém. Člověk má podle informací z medii spíše nejíst. To ovšem problém ještě zhorší. Pravdou je, že úplně ta nejzákladnější pravdila, které vám řekne každý obvodní lékař jsou správná. Pokud nemáte žádné zdravotní problémy, pak je prostě zdravé jíst pravidelně 5-6 za den pestrou stravu v rozumné míře. Nemusí to být nic exotického nebo drahého. Začal jsem jednoduše při jídle používat svůj rozum. Není nic jednoduššího a přesto se to zdá pro mnohé lidi jako nepřekonatelná překážka. Problémem jsou totiž mnohé společnosti, které vám chtějí prodat své rychlé řešení, které můžete aplikovat bez přemýšlení a které sníží vaší váhu pouze v tom čase, kdy si ten zázračný recept na hubnutí platíte. Je to prostě obchod. Ta opravdová řešení jsou ale zcela běžná a nenákladná. Přísná pravidelnost ve stravě je určitě dobrým začátkem.